Nicholas G. Winton, Sir

„Když je člověk vychovaný, aby se choval slušně, tak je to mnohem víc než jakákoli víra v Boha“. Sir Nicholas G. Winton

Sir Nicholas G. Winton byl původně makléřem, později humanitárním pracovníkem.

Sir Nicholas G. Winton byl burzovním makléřem, ale bavil ho i sport. Šermoval za Anglii a jednou byl i na turnaji v Československu. Mohl jet dokonce i na olympiádu, ale na soustředění uklouzl, zlomil si palec a tím jeho ambice skončily.

Ve svých třiceti letech se Nicholas Winton připravoval na lyžování do švýcarských Alp. Nakonec místo zábavy zamířil do Československa. Vytušil, že za pár měsíců tu bude velmi zle. Rozhodl se co nejvíce ohrožených dětí dostat do Anglie. Sám říká: „Myslím, že se člověk nezrodil pro to, aby konal dobro. Všichni bojujeme proti zlu, které někde v nás je. Musíme se postupně naučit, jak být dobrým, což mě rodiče naučili. Pokud si žijete dobře, tak si musíte uvědomit, že máte také jistou odpovědnost k okolí“.

Eva Krušinová jedna z „Wintonových dětí“ vzpomíná, jak v květnu roku 1939 oslavila osmnáctiny a za pár dní na Wilsonově nádraží již nastupovala do vlaku do Anglie. Patřila v něm k nejstarším. Doma zůstali rodiče a oba bratři, které čekal koncentrační tábor. Již po pár dnech v Anglii psala domů, aby si ji vzali zpátky, ale pak zjistila, že má v pase napsáno: Cesta zpátky nežádoucí.

Děti vystoupily v Londýně s cedulí na krku se jménem a fotografií a tam si je rozebrali náhradní rodiče. Adoptivní rodiče jim sehnal Nicholas Winton. To vše se dělo před tím, než Československo zcela obsadili Němci. Gestapo Wintona hlídalo, mysleli si že je špion, ale on uměl perfektně německy, tak věděl, co si kde o něm povídají. Válka ještě nezačala, takže dokonce i německá policie pomáhala dětem do vlaků. Winton v té době ještě pracoval na burze a po skončení práce se věnoval transportům.

Za své nejsmutnější zážitky z roku 1939 považuje zážitky z utečeneckých táborů, kde byli lidé z obsazených Sudet a ještě horší byla chvíle, když se dozvěděl, že poslední transport 1. září již nevyjede. 250 dětí stálo na peroně zbytečně. Začala válka a ony ji většinou nepřežily.

Winton zachránil 669 dětí převážně židovského původu. O svém činu nikdy nemluvil a nebýt náhody v roce 1988, kterázpůsobila, že se o transportech dozvěděla jeho žena Greta, nikdo by se to dodnes nedozvěděl. Greta našla staré doklady na půdě i se seznamy zachráněných, vše předala historičce Elizabeth Maxwelové, která zorganizovala setkání Wintona s „jeho dětmi“ ve studiu BBC. Pozornost veřejnosti se k němu upřela opět až po deseti letech, když podle jeho příběhu natočil režisér Matěj Mináč film – Všichni moji blízcí a později byl natočen dokument Síla lidskosti.

V roce 2003 byl Nicholas G. Winton povýšen anglickou královnou do šlechtického stavu.
S tou se rovněž setkal při její návštěvě Slovenské republiky, kam on rovněž zavítal z návštěvy naší republiky.

Za rok a půl čeká Wintona oslava stých narozenin a prezident Václav Klaus se nabídl uspořádat ji na Hradě. Winton klidně souhlasil a prohlásil, že se umřít nechystá.

Winton, jako humanitární pracovník zakládal i domovy důchodců a málokdo ví, že se mu po válce narodilo kromě dvou zdravých i jedno postižené dítě. Od té doby horečně pomáhal ústavům pro mentálně postižené.

Narození: 19. 5. 1909 , Londýn, Anglie
Úmrtí: None †
Znamení: býk  

4 se líbí, 1 se nelíbí