Viktor Fedorovyč Janukovyč je ukrajinský politik, v letech 2002-2004, 2004-2005 a 2006-2007 premiér a v letech 2010-2014 prezident země. V prezidentských volbách v roce 2010 byl se ziskem 48,95 % hlasů zvolen prezidentem Ukrajiny, úřadu se ujal 25. února 2010. Po vleklé ukrajinské krizi probíhající od listopadu 2013, která vedla až k pouliční válce v Kyjevě, byl dne 22. února 2014 z prezidentského úřadu sesazen ukrajinským parlamentem.

Život
Narodil se v dělnické rodině. Jeho matka zemřela, když mu byly dva roky, později přišel i o otce a vyrůstal s babičkou. V roce 1967 byl odsouzen na tři roky odnětí svobody za krádeže, po roce ho však propustili v rámci amnestie k 50. výročí VŘSR. V roce 1970 byl opět odsouzen, na dva roky za těžké ublížení na zdraví, podle některých zdrojů za hrubé znásilnění.

V 70. letech pracoval jako autoelektrikář. V roce 1980 získal diplom inženýra-mechanika na Doněcké státní technické univerzitě (dříve Doněcký polytechnický institut), v roce 2001 ukončil Ukrajinskou akademii zahraničního obchodu, obor mezinárodní právo. Od roku 1996 byl do 21. listopadu 2002 gubernátorem Doněcké oblasti (gubernátor je jmenován prezidentem).

Prezidentské volby

2004
Janukovyč se stal v dubnu 2003 předsedou Strany regionů a v roce 2004 byl jedním z favoritů prezidentských voleb na Ukrajině: byl podporován prezidentem Leonidem Kučmou, ruskojazyčným obyvatelstvem na východě i Ruskem; v jeho kampani, kterou vedl jeho pozdější protikandidát z roku 2010 Serhij Tihipko, pracovali také ruští poradci.

Ústřední volební komise ho nejdříve i přes řadu stížností na falšování voleb prohlásila 21. listopadu 2004 jejich vítězem (s deklarovaným ziskem 49,42% hlasů oproti 46,69% pro Juščenka), aniž by se stížnostmi zabývala. To vyvolalo vlnu masových protestů a demonstrací, které vyústily v anulování výsledků a opakování druhého kola voleb dne 26. prosince 2004. V opakovaném hlasování, které podle vyjádření mezinárodních pozorovatelů tentokrát již proběhlo v souladu s demokratickými pravidly, získal prozápadní kandidát Juščenko 52,00% hlasů, kdežto Janukovyč pouze 44,19%. Oficiální volební výsledky byly Ústřední volební komisí publikovány 11. ledna 2005.

2010
Podle vyhlášení ústřední volební komise se stal vítězem prezidentských voleb na Ukrajině. Janukovyč vyšel vítězně z prvního kola 17. ledna 2010 se ziskem 35 % hlasů. Dle očekávání uspěl na východě a jihu země, na Krymu a také v Zakarpatí. Druhá skončila dosavadní premiérka Julija Tymošenková se ziskem 25 % hlasů.

Po sečtení všech hlasů druhého kola voleb vyhrál Janukovyč se ziskem 48,95 % nad Tymošenkovou, která obdržela 45,47 % odevzdaných hlasů. Mezinárodní pozorovatelé označili volby za regulérní a čestné, Janukovyč se následně prohlásil vítězem voleb. Tymošenková výsledky voleb neuznala a podala žádost na jejich přezkoumání u soudu, který tak 17. února oznámil, že pozastavil platnost výsledků voleb dokud její stížnost neprojedná. 20. února Tymošenková svou žalobu na základě tvrzení o špatných postupech soudu stáhla.

25. února došlo k inauguraci Janukovyče do úřadu prezidenta, premiérka Julije Tymošenková a předchozí prezident Viktor Juščenko vyjádřili s inaugurací nesouhlas.

Prezidentem
Přestože byl Janukovyč obecně vnímán spíše jako „proruský“ kandidát, není pro něj sbližování s Ruskem prioritou. Členství v NATO ale odmítá. Jeho první prezidentská zahraniční cesta na začátku března 2010 vedla do Bruselu. Janukovyč hodlal spolupracovat s Evropskou unií, nakonec ale smlouvu o spolupráci mezi EU a Ukrajinou v listopadu 2013 odmítl, což mezi částí obyvatel a parlamentní opozicí vyvolalo vlnu prostestů.

Demonstranti tvrdili, že budou protestovat do doby, než se něco nezmění a dokud Janukovyč neodstoupí, tak jako to bylo u Oranžové revoluce. Protesty šly až tak daleko, že Janukovyč povolal policejní složky na „protiteroristickou operaci“ proti protestujícím, při níž zemřelo okolo 80 lidí, z toho 13 policistů. Dne 22. února 2014 byl parlamentem sesazen z funkce prezidenta Ukrajiny. Jeho prozatímním nástupcem se stal Oleksandr Turčynov.